Papoušek alexandřin se určitě nehodí jako domácí mazlíček, ale spíše mu prospěje voliérový chov po párech. Mají hodně pronikavý hlas a proto se před jejich pořízením raději zeptejte sousedů jestli jim křik ptáků nebude vadit.

Popis:
Pro tohoto papouška jsou typické pastelové barvy. Samice se pozná podle modrošedého temene a podle světle červeného zobáku. Samečkové mají výraznější zbarvení a delší ocasní pera než samičky.

Výskyt:
papoušek alexandřin žije v suchých a teplých oblastech Austrálie. V přírodě tvoří páry nebo malá hejna.

Potrava:
Papoušky krmíme směsí semen pro střední papoušky a v době hnízdění zpestřujeme potravu o zelené krmení, ovoce, zeleninu a hlavně vaječnou míchanici. Neměly by chybět větvičky k okusu a grit nebo písek na trávení.

Chov a hnízdění:
Tyto papoušky chováme vždy v jednom páru. Jako každý australský papoušek by měla být voliéra alespoň 4m dlouhá 1m široká a 2m vysoká. Papoušek alexandřin rád létá a proto ho dostatečně dlouhou voliérou udržíme v dobré kondici. Rádi se zdržují na zemi a proto je dobré ptáky 2x ročně odčervovat. Nesmím zapomenout upozornit na to, že bychom měli ve voliéře umístit bidélka daleko od sebe, aby musel papoušek překonat nějakou vzdálenost z větve na větev. Tohoto papouška bych určitě nedoporučoval pro začátečníky, protože jeho chov je celkem obtížný. Hlavním problémem je nedostatečná rodičovská schopnost. Je známo, že často ničí svá vejce. Na hnízdění jim poskytneme hnízdní budku o rozměrech 25x25 cm a alespoň 60 cm vysokou s vletovým otvorem 10cm. Budku je nejlepší pověsit na chráněné místo a to nejlépe do krytého přístřešku. Po snesení vajíček na nich sedí hlavně samička a sameček jí chodí krmit do budky. Když se začnou mláďata líhnou jsou krmena oběma rodiči a po cca. 5 týdnech opouštějí budku. Mláďata plně přepeří do dospělého šatu až ve věku jednoho roku, ale nikdy to může trvat mnohem déle. Pohlavně dospělá jsou mláďata ve věku dvou let.

Mutace:
Modrá, žlutá (lutino) a bílá (albino).