Na otázky ochotně odpovídal přední český chovatel výstavních andulek p. Milan Habrcetl.

1) Jak jste se vlastně dostal k chovu andulek ? V kolika letech jste poprvé vystavoval?
Andulky byli moji první papoušci a jako obvykle jsem začal jedinou "mluvící" andulkou. To mi bylo 10 let. Ve 14ti jsem pak začal chovat andulek asi 8 a postupně jsem chov (na balkóně v paneláku) rozšířil ještě o pár neofem tyrkysových a pár rosel pestrých. Opravdu vážně jsem se pustil do chovu výstavních andulek v r. 1992, kdy jsem se přihlásil do Klubu chovatelů andulek v Praze a hned následující rok jsem i vystavil na speciálce svoje první odchovy. Jedině aktivním vystavováním si můžete porovnat svoje odchovy!

2) Návštěvníky chovzvirat.com by možná zajímalo, zda chováte ještě jiné druhy exot. ptactva?
Jak jsem psal výše, měl jsem i jiné druhy. Po přestěhování z paneláku do vlastního rodinného domu jsem postupně choval ještě papoušky nádherné, kouřové, penanty a jako bonbónek i pár kakadu bílých, kteří mi i zasedli. Bohužel snáška nebyla oplozená. To bylo v r. 1994 a já již v té době choval výstavní andulky. A jestliže chcete být v něčem opravdu dobrý, je nutná specializace. Proto jsem pár kakaduů prodal a koupil si za ně 3 páry výstavních andulek u nejlepšího chovatele na světě Jo Mannese.

3) Jaké znaky se na posuzované andulce hodnotí?
Primárním znakem dnešní moderní výstavní andulky je horní třetina. Proto je nutné, aby výstavní andulky měli hlavně velkou a široce nasazenou hlavu, široká ramena, hlubokou masku a v ní veliké znaky.

4) Kolik párů výstavních andulek v současnosti chováte?
V současné době mám v chovném zařízení místo jen pro 33 chovných boxů. Z toho důvodu držím zhruba dvojnásobek chovných ptáků a v boxech pak za sezónu páry obměnuji. Před letošní sezonou jsem měl cca 150 andulek, po sezoně to bývá tak 300. Ročně nachovám mezi 150 - 200 mládaty.

5) Na výstavách se pravidelně umisťujete na předních pozicích, kterého ocenění si ale ceníte úplně nejvícebr?
V lonském roce jsem dosáhl zatím největších úspěchů a to jak na poli vystavovatelském tak i posuzovatelském. Poprvé jsem se stal mistrem klubu a vyhrál na speciálce v Praze. V posuzování jsem zase byl pozván na posuzování Evropského šampionatu - což je nejlépe obsazená výstava andulek na světě. Po legendě českého andulkářství Otovi Štastném jsem byl teprve druhým čechem, který tuto výstavu posuzoval.

6) Panuje při výstavách přátelství nebo spíše rivalita?
Tak jako při všech soutěžních disciplínách i zde panuje určitá rivalita. Ovšem bez přátelství by to nebylo ono a tak je atmosfera při výstavách vždy plná nejen rivality ale i kamarádství.

7) Já osobně se výsledky z výstav dočtu v některém z chovatelských časopisů, ale to je vždy až s několikatýdenním zpožděním. Existují i internet. stránky, kde je možnost vzhlédnout výsledky mnohem dřív?
Ano je to možné na serveru o výstavních andulkách - www.andulky.cz v sekci výstav.

8) Řekněte, co všechno je vlastně potřeba, aby mohl jít chovatel se svými andulkami na výstavu ? Je to omezeno věkem, musí být vystavovatel plnoletý?
Vůbec ne! Jediné omezení na klubových výstavách je nutnost být členem klubu. A i to není již nyní nutné neboť KCHA pořádá i otevřenou výstavu pro nečleny KCHA. Stačí sledovat tisk nebo zmíněné stránky a tam se s předstihem dozvíte, kdy se výstavy konají. A pro přesné propozice je dobré zavolat funkcionářům pořadajícího klubu.

9) Kolik výstav ročně v ČR proběhne?
Výstav v ČR se konná poměrně dost. Klubových - speciálek - pak 5. 3 pořádá KCHA v Praze, 2 pak MKCHA v Brně. Další výstavy andulek jsou spíše vždy pořádány při ostatních propagačních výstavách exotů (jako příklad lze uvést expozici andulek na Exotě).

10) Jak si stojí Česká republika v chovu výstavních andulek v porovnání s ostatními státy Evropy? Která země je v tomto ohledu asi nejvyspělejší?
Současná česká špička je dle mého odhadu někde mezi lepším průměrem a top světovými chovateli. Někteří jednotliví ptáci pak dokonce dosahují špičkových světových parametrů. Co se týče kvality těch top chovatelů, tak 5 jich je z Německa, 3 ze Švýcarska, 2 z Holandska a 1 z Belgie. Dále stojí za zmínku i 2 kvalitní chovy v Jihoafrické republice, dále 2 v Británii a jeden ve Švédsku . Nelze tu samozřejmě vyjmenovat všechny a tak se omlouvám, jestli jsem někoho opomněl.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů jak v životě chovatelském, tak i osobním.

Otázky položil: Zbyněk Pokorný
Odpovídal: Milan Habrcetl