Agapornisové jsou malí papoušci asi o velikosti našeho vrabce. Jsou typičtí svou nepoměrně k tělu velkou hlavou, na níž je nápadný velký a silný zobák. Má krátký a zakulacený ocásek a velmi pěkné zabarvení, v němž převládá zelená barva.

Agapornisové nedokáží narozdíl od některých asijských nebo jihoamerických druhů uchopit nějakou věc (potravu, stavební materiál na hnízdo) do svých prstů a podat si ji k zobáku. Tento svůj ,,handicap" dokáží vyrovnat tím, že si ,,předmět svého zájmu" přidrží nohou na bidle a teprve pak jej uchopí do zobáku. Název rodu Agapornis se skládá ze starořeckých slov agapé-láska a ornis-pták. Jeho doslovný překlad je proto ,,pták lásky". Podobný význam má také jeho anglický název ,,Lovebirds"-zamilovaní ptáci. Tento poměrně malý pták má celkově zelené zbarvení. Čelo, uzdička, temeno a přední část tváře jsou hnědočerné, zbytek hlavy je tmavě olivový. Horní část prsou a límec kolem krku jsou žluté. Svrchní ocasní krovky mají barvu světle modrou, spodní křídelní krovky šedomodrou a zelenou, ocas je zelený s černým páskem a oranžově žlutou skvrnou. Okruží oka je bílé, zobák červený, duhovka tmavě hnědá a nohy šedé. Mladí ptáci jsou tmavší než dospělí a to hlavně na hlavě. U báze horní čelisti mají malou černou skvrnku.

Agapornisové pocházejí z Afriky, z oblasti jižnío od Sahary (zde žije osm druhů tohoto rodu) a z ostrova Madagaskar, kde žije pouze agapornis šedohlavý. Tito malí papoušci obývají ve své domovině různá prostředí, a tak se s nimi lze setkat v lesích ( agapornis zelenohlavý ), ve stepích ( agapornis růžohrdlí ) nebo ve vyšších nadmořských výškách (agapornis etiopský). Agapornisové jsou nesmírně aktivní papoušci, kteří velmi dobře šplhají v korunách stromů, kde jsou díky svému převážně zelenému zbarvení velmi těžko zpozorovatelní. Jejich přítomnost vám prozradí až jejich štěbetání, v případě vyrušení ohlušující křik. Agapornisové jsou dobří letci, otevřenou krajinou prolétávají v malých hejnech. V přírodě se živí nejrůznějšími semeny (trav, stromù apod.), ovocem, mladými výhonky stromů a také hmyzem. Mezi domorodými farmáři nejsou příliš oblíbeni, protože zalétávají na jejich pole, kde jim ,,sklízejí" úrodu, ta což bývají pronásledováni. Ve volné přírodě žijí agapornisové v hejnech a v době hnízdění v malých rodinných skupinkách. O jejich hnízdění ve volné přírodě toho není mnoho známo, ale je jisté že hnízdí v době, kdy mají rodičovské páry dostatek potravy. Toto období bývá většinou v čase dešťů nebo krátce po něm. Agapornisové stejně jako všechny druhy papouškù snášejí bílá vajíčka. Jejich počet se pohybuje v průměru mezi čtyřmi až šesti a samička je snáší ob jeden den.