Už jsem to, co budete (snad) dál číst, někam napsal, takže pokud máte pocit, že jste podobnou věc právě četli, máte buď výbornou paměť nebo prostě smůlu. Na druhou stranu, v téhle verzi jsem opravil to něco málo chyb, které se mi podařilo nasekat na http://www.papouskove.estranky.cz/clanky/papouskove-chov/papousek-nadherny

Na jaře tohoto roku (2007) jsem uvažoval jaký druh papouška si mám nově pořídit. Doteď jsem měl pouze korely a andulky.Velice se mi líbil nenápadný aymara pruhovaný. Jenomže v mém okrese a ani nikde poblíž, tyto papoušky nikdo nechová nebo o tom alespoň nevím. A tak jsem si řekl, že od nich upustím a začal jsem se zajímat o agapornise škraboškové a mníšky šedé. Nevím proč ale něco mi říkalo, že to není dobrá volba. Stále mi vrtaly hlavou aymary pruhované. A tak sem si nakonec podal inzerát.

Můj chov se pomalu začal rozrůstat.Tím se zvyšovaly i mé nároky a představy. Do svého koníčka jsem "zatáhla"" i svého přítele. Voliéra na chatě stála již řadu let a v ní každoročně vyváděli své mladé andulky. Doma jsem ale měla dva páry kakariků červenočelých a dva páry aymarek pruhovaných.

Také já jsem podlehla kouzlu chovu exotického ptactva. Začínala jsem s jednou andulkou, domácím mazlíčkem. Později se mi povedlo odchovat mnoho mladých. Při četní článků se mi ale na první pohled zalíbil aymara pruhovaný. Podle článků to bylo přesně to, co jsem hledala. Klidný, hodný ptáček, který není hlučný. Volba byla jasná. Od počátku jsem si řekla, že chci chovat pár a pokusím se odchovat mladé.

Co si pořídit nebo co chovat je jistě otázka mnoha začínajících chovatelů. I já jsem před léty stála před touto otázkou. Tehdy to bylo jednoduché. Trh nabízel na výběr pouze mezi korelkou nebo andulkou. Mně volbu usnadnila sousedka. Ta měla korelku. Její křik budil lidi v širokém okolí. S korelkami, které nebyly ani z daleka tak hlučné jako ta sousedčina jsem se setkala až později. Díky svojí dosavadní zkušenosti jsem si nakonec jednoho dne přinesla domů svoji první andulku.

Můj domov v současné době opouští děti, které odchází do světa dospělých. S tím je spojeno i více času na sebe. To ale jako máma moc neumím. I proto jsem se rozhodla, že pomohu při výstavě papoušků. Tam mě učarovali kakarici. Právě je tam dokrmovali.

Že se korely dožívají až dvaceti let, je všeobecně známo. Jeden chovatel mi řekl, že v zajetí se mohou dožít tak okolo sedmnácti let. Jsem moc rád, že i já se mohu řadit mezi ty šťastlivce, kteří chovají korelu, která (doufám) šťastně prožívá podzim života. Moje albino je holčička a když mi ji před šestnácti lety koupili k desátým narozeninám, nejen že to pro všechny byl kluk, ale navíc nikdo nedoufal, že bych mohl být schopný se o toho tvorečka starat.

V Třebíči, již tradičně, patří jeden ze zářijových víkendů chovatelům zvířectva, převážně koní. Letošní ročník, v pořadí již 15., proběhl tento víkend (16.-17.09.2006) v prostorném jezdeckém areálu Polanka.

První podobu tohoto webu jsem vytvořil v programu Microsoft Word bez jakékoliv znalosti tvorby internetových stránek. Odpovídal tomu jak vzhled, tak funkčnost. Web jsme s bratrem nazvali Zbyňkovi papoušci a byl umístěn na adrese zbynkovipapousci.wz.cz. Na stejnou adresu jsme později umístili i druhou verzi webu.

Papoušci jsou jednoznačně nejznámější skupinou ptáků. Svou oblibu si získali u chovatelů díky velice pestrému vzhledu, kdy jedna barva kontrastuje s druhou a tvoří tak pěknou podívanou. Spousta lidí také chová pouze jednoho papouška jako domácího mazlíčka.